Kvíz 127: anaplasma
Jak provádíme kontrolu terapie anaplasmy (phagocytophilum)?
A) měřením titru protilátek na konci terapie
B) PCR detekcí z krve před vysazením antibiotik
C) provedením rychlotestu před vysazením antibiotik
D) neprovádíme
Správná odpověď: D
Kontrola terapie anaplasmy je ošemetná. Titry protilátek klesají velice pozvolna a proto očekáváme, že při ukončení terapie budou ještě vysoké. Pokud máme titr protilátek za začátku terapie, může být titr na konci terapie opravdu jakýkoliv: menší (již klesající), stejný (zatím neklesající nebo pokles po nezachyceném peaku) nebo i větší než při zahájení terapie (sérokonverze proběhla po stanovení prvního vzorku). Někteří autoři doporučují monitorovat hladiny každých 6 až 12 měsíců, abychom měli při relapsu onemocnění jakýs takýs přehled, ale vzhledem k tomu, že naprostá většina střetů s anaplasmou končí autoeliminací původce, je otázné, co bychom z nich věštili. Pokud chceme udělat něco, co má alespoň trochu smysl, můžeme změřit titr před klíšťovou sezónou, abychom pak měli s čím porovnávat.
Nabízí se samozřejmě diagnostika pomocí PCR, ale jsme rádi, pokud máme alespoň pozitivní PCR u psů v akutní fázi onemocnění a bylo by opravdu nečekané, kdybychom měli PCR pozitivní i u naprosto zdravého psa (a pes léčený na nekomplikovanou anaplasmu bývá po měsíci obvykle naprosto zdravý). Můžeme stanovení provést, ale když už, tak alespoň v nějakém rozumném odestupu od ukončení terapie, což jsou blíže nespecifikované týdny. Negativní PCR nevylučuje bakteremii pod mezí detekce, ale tak to je nejistota se kterou každý den pracujeme.
A na závěr jenom opáčko co že ta anaplasma nejčastěji dělá? Apatii, horečku a trombocytopenii. Ostatní příznaky (jako kulhání) jsou uváděny jako méně časté.
Foto: Photo by Anastasiia Tarasova on Unsplash
Reference:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8705095/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4324656/
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fvets.2021.686644/full