Hyperadrenokorticizmus (pes)

Jaké jsou indikace pro diagnostiku hyperadrenokoticizmu?

• relevantní anamnéza, klinické a laboratorní nálezy. Solitérní nález v hematologii, biochemii, UCCR nebo přítomnost hypertenze není indikací k testování,
• makrotumor hypofýzy,
• diabetický pes neresponzivní k inzulinové terapii,
• adrenální masa,
• perzistentní hypertenze.

Jaké jsou klinické nálezy u psa se spontánním hyperadrenokorticizmem?

Časté:  Pu, Pd, polyfagie, tachypnoe, distenze abdomen, hormonální alopecie, hepatomegalie, svalová slabost, systémová hypertenze

Méně časté: únava, hyperpigmentace, komedony, pergamenová kůže, horší obnova srsti, inkontinence, inzulin-rezistentní DM

Vzácné: tromboembolie, ruptury vazů, paralýza n. facialis, pseudomyotonie, testikulární atrofie, perzistentní anestrus

Jaké jsou laboratorní nálezy u psa se spontánním hyperadrenokorticizmem?

Hematologie: leukocytóza s neutrofilií, lymfopenie, eosinopenie (stresový leukogram), trombocytóza, mírná erytrocytóza

Biochemie: zvýšené ALP, zvýšené ALT, zvýšený chol, zvýšené TAG, hyperglykemie

Vyš. moči: hustota moči pod 1.020, proteinurie, znaky infekce močových cest

Pozn. v případě elevace ALP je možné změřit termostabilní ALP. Glukokortikoidy-indukovaná izoforma ALP je odolnější vůči vysokým teplotám než jaterní či kostní izoforma. Jako optimální cut-off byl stanoven 90 U/L – senzititiva 100 %, specifičnost 88,8 %, nebo 150 U/l se senzitivitou 92 % a specifičností 44 %, pozitivní prediktivní hodnota 21 %, negativní prediktivní hodnota 100 % (Teske, Vet J, 89, 125:12-4, Solter, 93, 203:534-538).

Jak diagnostikuji hyperadrenokorticizmus?

Pes s hyperadrenokorticizmem může mít kterýkoliv diagnostický test negativní. Pokud je více než jeden z testů negativních, pak je pravděpodobnější, že pes HAC netrpí. Pokud je však HAC vysoce suspektní, je vhodné testy po 3-6 měsících zopakovat.

Pro diagnostiku spontánního HAC se používá supresní test s nízkou dávkou dexamethasonu (LDDST), pro diagnostiku spontánního nebo  iatrogenního HAC ACTH stimulační test. V případě vysoce suspektních klinických příznaků je možné alternativně využít opakované stanovení kortizol:kreatinin v moči (UCCR).

Tak jak u všech diagnostických metod nemůže test nahradit klinické vyšetření a musí být interpretován vždy v souvislosti s klinickým a laboratorním nálezem. Kupříkladu 34 % psů s non-adrenální nemocí má vyšší hladiny kortizolu a dokonce neadekvátní odpověď na LDDST, kdy hodnoty 8 h po aplikaci dexamethasonu nebyli signifikantně odlišné od psů s PDH. V nejasných případech je vhodné kombinovat ACTH stimulační test s LDDST, jelikož neadekvátní odpověď na ACTH stimulaci byla pozorována „pouze“ u 14 % psů. Jednotlivé stanovení UCCR bylo pozitivní u 76 % psů s non-adrenální nemocí (Kaplan 1995, JAVMA, 207, 4, 445-451).

Jak můžu odlišit pituitární a adrenální formu HAC?

Rozlišení pituitární a adrenální formy HAC je důležité pro prognózu a terapii. K rozlišení je možné použít různé testy, nicméně žádný nemá 100 % přesnost.

• endogenní ACTH – umožňuje spolehlivě odlišit adrenální HAC od zdravých psů/pituitárního HAC, nicméně je spojen s řadou nevýhod: ACTH má epizodickou sekreci; je málo stabilní a inhibitory proteáz mohou interferovat s analýzou; hodnota může být ovlivněna konkurenčním onemocněním.
• supresní test s dexamethasonem – u 75 % psů s pituitární formou dojde k jednému z následovného: LDDST kortizol 4 h pod referenční hodnotou nebo < 50 % bazálního kortizolu nebo 8 h hodnota < 50 % bazálního kortizolu a současně nad referenční mezí, pro HDDST 4 a/nebo 8 h kortizol pod referenční mezí nebo < 50 % bazálního kortizolu. Pokud není přítomna suprese u LDDST, je doporučeno změřit ACTH nebo USG abdomen. Alternativní provedení HDDST zvýši sensitivitu pouze o 12 %.

JVIM, 2013, 27:1292-1304 (Diagnosis of Spontaneous Canine Hyperadrenocorticism: 2012 ACVIM Consensus Statement (Small Animal))

JVIM, 2015, 21:1541-1546 (Cortisol Response in Healthy and Diseased Dogs after Stimulation with a Depot Formulation of Synthetic ACTH)