Zánětlivá myopatie (IMM, MYHM)
Základní informace
Zkratky: MYHM, IMM
Plemena: více
Způsob dědičnosti: autozomálně dominantní s variabilní penetrací
Nástup klinických příznaků: kdykoliv, nejčastějí koně <8 let nebo >17 let
Identifikovaná mutace: E321G
Patogeneze, klinika:
- infiltrace svalů zánětlivými buňkami, zejm. lymfocyty v gluteální a epaxiální svalovině,
- slabost, ztuhlost,
- spouštěče environmentální – 40 % infekce,
- gen E321G kóduje těžký řetězec myosinu, v rychlých svalových vláknech,
- přesná etiop. neznámá, asi ovlivnění stability myozinu a jeho expozice do extracelulárního prostředí spustí reakci imunitního systému,
- samotná mutace nevede ke KP, musí být spouštěč,
- u heterozygotů má KP cca 20 % jedinců,
- terapie: imunosupresní, u N/+ a +/+ doporučeno rozdělení vakcín.
Genotypy:
- N/N = zdravý,
- N/+ = postižený,
- +/+ = postižený, výraznější KP než heterozygoti.
Popis
Myopatie těžkého řetězce myozinu (MYHM) je geneticky podmíněné onemocnění quarter horse a jemu příbuzných plemen (např. appaloosa, paint horse a jejich kříženců). Onemocnění má dvě formy klinické prezentace: imunitně zprostředkovanou myozitidu a rhabdomyolýzu nespojenou s námahou.
Jako kauzální byla identifikována mutace E321G v genu těžkého řetězce myozinu (MYH1). MYH1 gen kóduje myozinový těžký řetězec 2X, který je v tzv. rychlých svalových vláknech. Svalová vlákna obsahují myofibrily tvořené pravidelně uloženými tenkými a hrubými filamenty. Hrubá filamenta tvoří přibližně 300 molekul myozinu. Každá molekula myozinu se skládá ze dvou těžkých a čtyř lehkých řetězců polypeptidů. Různé typy svalů obsahují různé formy myozinů: neonatální, pomalý typ, rychlý typ 2A, typ 2X nebo hybridní typ 2A/2X, přičemž zastoupení typů myozinů definuje rychlost kontrakce. U quarter horse tvoří vlákna 2X více než 50 % lokomočních svalů. Jak přesně způsobuje mutace IMM a rhabdomyolýzu není uspokojivě vysvětleno. Předpokládá se, že mutace E321G způsobuje změnu aminokyselinového složení myozinu a tím ovlivňuje jeho stabilitu. Expozice změněného myozinu do extracelulárního prostředí, zdá se, iniciuje vlastní autoimunitní destrukci spojenou s lymfocytární infiltrací. Na rozdíl od jiných mutací myozinu dojde k úbytku vláken 2X pouze pokud je současně přítomný další spouštěč, tj. samotná přítomnost mutace nevede ke klinickým příznakům.
Mezi identifikované spouštěče onemocnění patří infekční onemocnění – u cca 40 % postižených koní byla popsána recentní infekce nejčastěji Streptococcus spp., nebo vakcinace proti influenze, herpes viru či Steptococcus equi susp. equi méně než měsíc před rozvojem onemocnění.
Postižení jsou zejména koně mladší 8 let nebo starší 17 let. Mezi nejčastěji popisované klinické příznaky patří rychlý nástup svalové atrofie, strnulý pohyb a slabost. Svalová atrofie probíhá rychle – nejčastěji během 72 hodin a je obvykle symetrická. Postižené oblasti jsou zejména epaxiální oblast hřbetu, zádi nebo krku. Imunitně zprostředkovaná destrukce je spojena s elevací svalových enzymů – kreatinkinázy a aspartátaminotransferázy. Onemocnění může mít rekurentní charakter, epizody se vrací nejčastěji do jednoho roku od nástupu první kliniky. Méně často se vyskytuje horečka, anorexie, bolestivost, svalová ztuhlost, fascikulace, častější ulehání, potíže se vstáváním či současné příznaky respiračního onemocnění; tyto příznaky jsou zejména u koní s rhabdomyolýzou nespojenou s námahou.
V rámci diferenciální diagnostiky genetických onemocnění můžeme zmínit polysacharidy střádající myopatii 1 (PSSM1) a maligní hypertermii. MYHM od těchto onemocnění odlišuje rychlý nástup klinických příznaků a přítomnost lymfocytárních infiltrátů, zejména u IMM formy. Pokud jsou v rámci diagnostiky zasílány svalové bioptáty, může být IMM přehlédnuta – nejčastěji jsou totiž bioptovány m. semitendinosus a m. semimembranosus, ve kterých zánětlivý infiltrát může chybět. Pro potvrzení přítomnosti mutace je možné provést genetický test z EDTA krve nebo žíní. Onemocnění se dědí autozomálně dominantně s variabilní penetrací, tj. pro rozvoj klinických příznaků stačí přítomnost jedné mutované alely a závažnost kliniky je individuální. Příznaky onemocnění byly přítomny asi pouze u 20 % heterozygotů.
Terapeuticky je vhodná aplikace kortikoidů, která významně urychluje rekonvalescenci (avšak návrat do původní kondice je popsán i u případů bez medikace imunosupresivy). U některých koní může atrofie svalů navzdory terapii přetrvávat. U heterozygotů i recesivních homozygotů je doporučeno rozdělení vakcín a monitoring pacienta zejména v prvním roce vakcinace.
Reference
Váňová, I. Myopatie těžkého řetězce myozinu, Zvěrokruh, květen 2022.