Revmatoidní faktor – opravdu nám pomáhá k diagnóze?

S nadsázkou můžeme říci, že průměrný veterinární lékař žádá o vyšetření revmatoidního faktoru častěji, než je o něm publikovaných veterinárních odborných článků. Zatímco v humánní medicíně se údajně jedná o jednu z nejstudovanějších molekul, my máme informací jak šafránu.

Co to ten RF je?

Revmatoidní faktory (RF) (korektní je množné číslo, jelikož není pouze jeden) jsou protilátky různých izotypů a afinit, namířených proti Fc fragmentům protilátek (Fc fragment je ten, který se váže na efektorovou buňku). Jelikož byly poprvé identifikované v roce 1948 u pacientů s revmatoidní artritidou, získaly mystifikující označení „revmatoidní faktor“, díky čemuž ne zcela šťastně (zejména ve veterině) evokují diagnostickou berličku u „kulhajících“ pacientů. Pravdou je, že RF se vyskytují u velkého spektra onemocnění – imunitně-zprostředkovaných, neimunitních a dokonce i u zdravých jedinců.

A proč vzniká?

V humánní medicíně (jelikož jak již bylo naznačeno, ve veterinární se toho moc nedočteme) se RF zvyšuje u onemocnění kloubů (různých, nejenom autoimunitní artritidy), pojivových tkání, infekčních onemocnění (bakteriálních, virových, parazitárních), onemocnění jater (zejm. cirhózy) nebo neoplazií. U zdravých jedinců s věkem (např. až 25 % osob nad 70 let má pozitivní RF).

Během infekčních onemocnění je zvýšení RF přechodné, a jelikož RF zvyšuje clearance imunokomplexů, přepokládá se, že je jejich tvorba jedním z obranných mechanizmů hostitele.

Důvod jeho přítomnosti konkrétně u revmatoidní artritidy není stále s jistotou objasněn, předpokládá se, že apriori je produkován s dobrým úmyslem (tj. urychlit clearance autoprotilátek). Nejčastěji se vyskytují izotypy IgM a IgG. Aktuálně pomáhá RF v humánní medicíně identifikovat pacienty s revmatoidní artritidou a umožňuje stanovit (dle kinetiky titru) jejich prognózu.

Diagnostická výpověď aneb oplatí se stanovit?

ACPA, anti-cyclic citrullinated protein/peptide antibody, jsou protilátky proti citrulinovaným proteinům. Citrulinové rezidua vznikají během zánětu enzymaticky z reziduí argininu.

RF má u lidí senzitivitu 60-90 % a specifitu 85 % pro diagnózu revmatoidní artritidy. Jeho solitérní stanovení nemá lepší vypovídací hodnotu než klinicko-diagnostické metody. U pacientů se symptomy perzistentní artritidy se nejprve doporučuje stanovení ACPA, které jsou pro diagnózu více specifické. Pokud pacient nemá perzistentní artritidu a testujeme RF, pak při vysoce pozitivním titru stanovujeme ACPA (senzitivita obdobná, specifita až 98 %) a u nízkého titru předpokládáme jiné onemocnění než revmatoidní artritidu.

Co se ví u psů?

psi se SLE mohou mít až dvounásobně vysoké hodnoty IgA RF oproti psům s revmatoidní artitidou (RA) a až trojnásobně vyšší hodnoty oproti zdravým jedincům, (Bell 1993)
psi s RA měli signifikantně vyšší hodnoty IgA a IgM RF oproti kontrolní skupině, toto zvýšení však bylo průměrně méně než dvounásobné, (Bell 1993)
IgM RF v séru nebo synovii je signifikatně vyšší u psů s artritidou než u zdravých psů, přičemž nejvyšší hodnoty byli u psů s infekční artritidou, (Carter 1989)
RF je zvýšen u 34 % psů s keratokonjuntivitis sicca, (Kaswan 1983)
zdravá zvířata měli titry RF (Rose-Waaler test) do 1:40; 73 % psů s RA mělo RF zvýšený (z toho polovina jen 1:40); pacienti se SLE měli titry max. 1:40; 12 % psů s jinými artropatiemi (osteoartritida, infekční a.) mělo RF zvýšený, (Bennet 1987)
72 % psů s RA mělo zvýšený RF, 6 % zdravých psů mělo zvýšený RF, (Halliwell 1989)
pouze 20 % pozitivních psů s RA vs. 40 % pozitivních u SLE, 45 % pozitivních u leishmaniózy, 30 % pozitivních u dirofilariózy a 70 % u pyometry (!); dáte titry RF jsou u RA nižší než u lidí (Chabanne 1993)

Co se ví u koček?

RF se nezvyšuje u retrovirových infekcí (Ungar-Waron 1985)

Co se ví u koní?

synoviální RF je zvýšen u koní s osteoartritidou, traumatizací kloubů a artikulárními frakturami, kdežto v krvi nebyl zvýšen, (Carter 1995)

Co si o něm tedy myslíme?

Vzhledem k tomu, že revmatoidní faktor je zvýšen i u jiných příčin artritid než autoimunitních, neměl by být indikován v prvním diagnostickém kole kulhajících psů. Pozitivní výsledek sám o sobě neznační imunitně-zprostředkovaný proces. Revmatoidní faktor je vhodné stanovit tehdy, pokud zvíře splňuje ostatní kritéria revmatoidní artitidy a my si tuto diagnózu chceme laboratorně podpořit. Kritéria RA jsou:

ztuhlost,
bolestivá manipulace minimálně jedním kloubem,
příznaky artritidy trvající minimálně 3 měsíce,
zbytnění měkkých periartikulárních tkání,
typické radiografické změny (destrukce subchondrální kosti, ztráta mineralizace epifýzy, kalcifikace, kalcifikace měkkých tkání kolem kloubu, změny v kloubním prostoru, extenzivní destrukce kosti s deformitou),
zánětlivá synoviální tekutina,
charakteristické, symetrické deformace distálních kloubů,
pozitivní RF v séru,
charakteristické histopatologické změny synoviální membrány,
extraartikulární symptomy (tendovaginita, lymfadenopatie).

Přítomnost 5 kritérií je suspektní pro RA, přítomnost 7 kritérií umožňuje stanovení diagnózy. Další indikací stanovení RF je susp. přítomnost jiného, zejména autoimunitního, onemocnění s negativními specifickými testy, jelikož přítomnost RF může výsledky těchto testů ovlivňovat.

Jít nahoru

Zdroje:

Dis Markers. 2013;35(6):727-34. doi: 10.1155/2013/726598. Epub 2013 Nov 13. Rheumatoid factors: clinical applications. Ingegnoli F, Castelli R, Gualtierotti R.

Bell, S. C., Carter, S. D., May, C., & Bennett, D. IgA and IgM rheumatoid factors in canine rheumatoid arthritis. Journal of Small Animal Practice 1993, 34(6), 259–264. doi:10.1111/j.1748-5827.1993.tb02682.x

Ann Rheum Dis. 1989 Dec; 48(12): 986–991. Immune complexes and rheumatoid factors in canine arthritides. S D Carter, S C Bell, A S Bari, and D Bennett

J Am Vet Med Assoc. 1983 Nov 15;183(10):1073-5. Rheumatoid factor determination in 50 dogs with keratoconjunctivitis sicca. Kaswan RL, Martin CL, Dawe DL.

J Comp Pathol. 1987 Sep;97(5):541-50. The laboratory identification of serum rheumatoid factor in the dog. Bennett D1, Kirkham D.

Vet Immunol Immunopathol. 1989 Jun;21(2):161-75. Incidence and characterization of canine rheumatoid factor. Halliwell RE1, Werner LL, Baum DE, Newton CD, Wolfe JH, Schumacher HR.

Vet Immunol Immunopathol. 1993 Dec;39(4):365-79. IgM and IgA rheumatoid factors in canine polyarthritis. Chabanne L, Fournel C, Faure JR, Veysseyre CM, Rigal D, Bringuier JP, Monier JC.

J Comp Pathol. 1985 Jul;95(3):399-403. Rheumatoid factors in natural retrovirus infections of the cat and cattle. Ungar-Waron H, Waron M, Gluckman A, Trainin Z.

Equine Vet J. 1995 Jul;27(4):288-95. Rheumatoid factor, anti-heat shock protein (65 kDa) antibodies and anti-nuclear antibodies in equine joint diseases. Carter SD1, Osborne AC, May SA, Bennett D.

Vytvořeno1 března, 2019

Aktualizováno31 března, 2023

Odmvdrveteri

Tags: