Kvíz 6: azotemický pes

U kokršpaněla máš ve výsledcích hodnotu urey (močoviny) 15 mmol/l (ref. rozmezí 3,3-8,3 mmol/l) a kreatininu 200 µmol/l (ref. rozmezí 40-120 µmol/l), palpačně není močový měchýř plný.

Které z nabízených vyšetření provedeš?

a) vyšetření moči
b) stanovení SDMA
c) USG ledvin
d) stanovení celkového proteinu

 

 

Správná odpověď je: a)

Stanovení SDMA u tohoto pacienta nepomůže, jelikož je azotemický a tak se lze domnívat, že bez ohledu na příčinu azotemie bude SDMA zvýšené (SDMA se zvyšuje při prerenální, renální i postrenální azotemii). Stejně tak nepomůže stanovení celkového proteinu, protože i kdyby zvíře mělo proteinurii, může být celkový protein zvýšený při konkurenčním zánětu.  USG ledvin je jistě nápomocné, zejména pokud se jedná o renální azotemii. To však ještě nevíme.

Vyšetření moči – zejména stanovení hustoty ranní moči, dále vyšetření sedimentu a stanovení proteinu:kreatininu v moči ti může v tomto případě pomoct nejen odlišit prerenální a renální azotemii, ale i pomoct charakterizovat míru poškození ledvin v případě renální azotemie. Zdraví psi mají ranní hustotu moči nad 1,030, tj. adekvátně koncentrovanou. U zvířat s renální azotemií dochází k poklesu hustoty moči, jelikož koncentrační schopnost ledvin (= zjištěna hustotou moči) se ztrácí před eliminační schopnosti ledvin (= zjištěno měřením kreatininu (SDMA, příp. močoviny)).

Z tohoto pravidla existují i výjimky, tj. situace, kdy má pacient s prerenální azotemií nízkou hustotu moči (tj. tváří se jako renální azotemik) – nejčastěji u pacientů s hypoadrenokorticizmem (v důsledku „vymytí“ dřeně ledvin, tj. ztráty koncentračního gradientu).

Management pacienta zjednodušují návody IRIS – zde.  

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *