Diagnostika a terapie dermatofytózy u psů a koček (WAVD).

V roce 2017 byl zveřejněn konsenzus Světové asociace veterinárních dermatologů. Zde stručně uvádíme klíčové shrnutí:

Prevalence a rizikové faktory:

  • určení prevalence je problematické, jelikož se nejedná o spontánně se vyskytující onemocnění,
  • závažnost onemocnění je variabilní a u mnoha zvířat spontánně odezní,
  • subkutánní dermatofytové infekce jsou nejčastější u perzských koček a jorkšírských teriérů,
  • ve větším riziku jsou pracovní a myslivecké psy,
  • FeLV ani FIV status nezvyšuje riziko onemocnění.

Diagnostika:

  • pro diagnostiku neexistuje zlatý standard,
  • v rámci diagnostiky je možno využít Woodovou lampu a přímé vyšetření (aktivní infekce), kultivaci (identifikace a monitoring) nebo biopsii (nodulární nebo atypické léze),
  • pozitivní PCR vyšetření může být nápomocné, nicméně nezaručuje aktivní infekci (např. mrtvé plísně, neinfikovaní přenašeči),
  • vyšetření Woodovou lampou bývá u Microsporum canis pozitivní, fluorescence se těžko hledá u koček, mohou se vyskytovat falešně pozitivní i negativní výsledky,
  • pro monitoring terapie se používá Woodova lampa a kultivace, monitoring terapie je možné pomocí CFU,
  • za vyléčení se u kočky považuje negativní PCR nebo negativní kultivace u kočky bez lézí + negativní Woodova lampa.

Topická antimykotika:

  • za efektivní topicky aplikované antimykotika na generalizovanou dermatofytózu se považují sulfidy, enilkonazol nebo mikonazol/chlorhexidinový šampon,[restrict]
  • nedostatečné informace jsou k využití klimbazolu, terbinafinu a produkty peroxidu vodíku,
  • šampony s mikonazolem jsou in vivo účinnější s chlorhexidinem,
  • chlorhexidin se jako monoterapie nedoporučuje,
  • pro lokální onemocnění se jako monoterapie nehodí klotrimazol, mikonazol a enilkonazol.

Systémová antimykotika:

  • nejbezpečnější a nejefektivnější je itrakonazol s terbinafinem,
  • griseofulvin je efektivnější, avšak má více nežádoucích účinků,
  • ketokonazol a flukonazol jsou méně účinné a ketokonazol má více nežádoucích účinků,
  • lufenuron nemá žádný účinek,
  • antimykotické vakciny nebrání infekci, mohou být použité jako adjuvantní terapie.

Dezinfekce prostředí:

  • dezinfekce prostředí je vhodná pro vyloučení falešně pozitivních výsledků, infekce z prostředí je však vzácná,
  • infekční materiál stačí omýt.

Zoonotický potenciál:

  • jde o známou léčitelnou zoonózu,
  • mírá přenosu není popsaná,
  • u lidí je predominantní dermatofyt neanimální T. rubrum způsobující onychomykózu,
  • nejčastější komplikace infekce Microsporum u imunosuprimovaných lidí je prodloužená délka terapie.

 

Zdroj: Moriello, K. A., Coyner, K., Paterson, S., & Mignon, B. (2017). Diagnosis and treatment of dermatophytosis in dogs and cats. Veterinary Dermatology, 28(3), 266–e68. doi:10.1111/vde.12440

Překlad a redigace: MVDr. Ivana Váňová, Ph.D.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *