Menu Zavřeno
Hledáš něco?
< Všechny kategorie
Tiskni

Peripetie diagnostiky boreliózy

Borelióza je ve veterinární medicíně poměrně nevděčné onemocnění, protože kromě nejasné klinické prezentace je zapeklitá i vlastní diagnostika. Naproti jiným infekčním onemocněním si vzhledem ke kinetice mnohdy nevystačíme s „klasickou“ sérologií a extrapolace poznatků v této oblasti může vést k mylným závěrům.

Pro pochopení úsilí v diagnostice boreliózy si musíme uvědomit dvě věci: řada psů je sérologicky pozitivní bez přítomnosti klinických příznaků a málokdy máme k dispozici výsledky sérologie jedince před propuknutím klinických příznaků.

Tradiční sérologie pomůže vyloučit infekci

Pomalá kinetika protilátkové odpovědi u boreliózy, kdy IgM protilátky jsou detekovatelné i měsíce po infekci a IgG i roky pro infekci, prakticky znemožňuje potvrzení kauzality mezi klinikou a laboratorním nálezem. Navíc u psů s klinickými příznaky boreliózy jsou obvykle již zvýšené i IgG protilátky a nepomůže nám tedy ani sledování sérokonverze (IgG se objevují 4-6 týdnů po infekci). Reputaci těmto metodám nepřidává ani možnost falešně pozitivních výsledků při křížové reaktivitě protilátek proti jiným antigenům, např. heat shock proteinům nebo flagelárním antigenům. Senzitivita imunofluorescenční detekce protilátek („klasická sérologie“) se udává okolo 77 %, specifita 87 %, pozitivní prediktivní hodnota je 43 % a negativní prediktivní hodnota je 96 % (tudíž je negativní výsledek poměrně spolehlivou informací).

SNAP test je rozhodně vítán

Lepší postavení v diagnostice má SNAP4Dx in-house ELISA (IDEXX), která detekuje protilátky proti C6 proteinu. Tento protein je součástí vysoce konzervovaného úseku Borrelia burgdorferi (zvaného VIsE) a současně je vysoce imunogenní, výsledkem čehož je snížené riziko falešné pozitivity. Navíc nejsou protilátky proti C6 proteinu tvořeny během postvakcinační reakce. Protilátková odpověď vůči C6 proteinu byla v experimentálních podmínkách pozorována 4-5 týdnů po infekci (u třetiny psů již třetí týden a u většiny týden před vzestupem IgG). V průběhu antibiotické terapie může dojít k poklesu množství protilátek, avšak zdá se, že zde platí přímá úměra – čím vyšší bylo množství protilátek, tím spíše dochází k jejich poklesu, kdežto slabě pozitivní jedinci přetrvali pozitivní i po roce od primárního testování. Senzitivita se udává kolem 84 %, specifita 99 %, pozitivní prediktivní hodnota je 89 % a negativní prediktivní hodnota je 98 %.

Westernblot = zlatý standard

Westernblot je považován za zlatý standard v diagnostice boreliózy u psů i u lidí a u obou druhů je považován za konfirmační metodu pozitivních výsledků předchozích testů. Na druhou stranu negativní výsledek jiného testu je kontraindikací k testování. Provedení spočívá v tom, že se antigeny borelie rozprostřou na membráně dle jejich velikosti (měreno v kDa), na ni se nanese sérum a následně zvýrazňující protilátka. Výsledkem je vzor připomínající čárový kód, který značí proti kterým proteinům borelie má pes reagující protilátky a jaké jejich množství (test je semikvantitativní dle intenzity proužků).

 

Optimisticky ideální výsledek westernblotu u přirozené infekce a vakcinace.

Protilátky proti jednotlivým antigenům mají u pacientů s boreliózou různý poločas rozpadu a snahy vědeckých skupin jsou směřovány k odhalení kinetik a nalezení markeru úspěšné terapie nebo recentní infekce.

Ve veterinární medicíně jsme stále ve fázi bádání, avšak s rychlým vývojem komerčně dostupných testů jednotlivých protilátek existují konečně rámcová doporučení. Při hodnocení výsledků je však důležité mít na paměti, že existuje individuální variabilita ve výsledcích a nález „všech“ markerů je spíš důvodem k „oslavě“ než pravidlem:

  • Protilátky proti C6, VIsE a OspF indikují přirozenou infekci,
  • po přirozené experimentální infekci OspC stoupá za 2-3 týdny a pokud nedojde k re-expozici vyprchá za 3-5 měsíců,
  • po přirozené experimentální infekci OspF stoupá za 6-8 týdnů a přetrvává zvýšen u neléčených přenašečů,
  • protilátky proti OspA obvykle označují vakcinované zvíře, ale někdy se mohou vyskytnout během rané či naopak pozdní fázi infekce,
  • po terapii dochází obvykle k poklesu C6 a OspF protilátek,
  • pro kontrolu terapie lze zvážit opakované stanovení titru C6 (nebo OspF) před a 3-6 měsíců po terapii (i když pro jejich interpretaci není dostatek poznatků).
  odliší vakcinaci od infekce kvalitativní kvantitativní příruční odliší akutní vs. chronickou infekci
IFA/ELISA NE   ANO    
IgM/IgG NE   ANO   může
Westernblot ANO ANO SEMI   může
SNAP4DxPlus (IDEXX) ANO, VIsE C6 ANO   ANO  
Quant C6 (IDEXX) ANO, VIsE C6   ANO    
VetScan Rapid (Abaxis) může, VIsE, OspC, flagelin ANO   ANO  
AccuPlex4 (Antech) může, VIsE, OspC, OspA, OspF, p39, SLP ANO     může
Multiplex (Cornell) může, OspC, OspA, OspF,   ANO   může

 

Závěrem lze říci, že neexistuje jeden laboratorní test potvrzující klinickou infekci boreliózou. Doporučení konsenzu ACVIM je, že presumptivní diagnózu stanovíme v případě:

1) průkazu expozice Borrelia burgdorferi,

2) klinických příznaků konzistentních s boreliózou,

3) vyloučení diferenciálních diagnóz a

4) odpovědi na terapii.

 

 

Reference:

Magnarelli LA, Anderson JF, Schreier AB. Persistence of antibodies to Borrelia burgdorferi in dogs of New York and Connecticut.J Am Vet Med Assoc. 1990 Apr 1;196(7):1064-8.

Levy SA, O’Connor TP, Hanscom JL, Shields P, Lorentzen L, Dimarco AA. Quantitative measurement of C6 antibody following antibiotic treatment of Borrelia burgdorferi antibody-positive nonclinical dogs. Clin Vaccine Immunol. 2008 Jan;15(1):115-9. Epub 2007 Nov 14.

Barth, C., Straubinger, R. K., Krupka, I., Müller, E., Sauter-Louis, C., & Hartmann, K. (2014). Comparison of different diagnostic assays for the detection ofBorrelia burgdorferi-specific antibodies in dogs. Veterinary Clinical Pathology, 43(4), 496–504. doi:10.1111/vcp.12213

Gerber B, Haug K, Eichenberger S, Reusch CE, Wittenbrink MM. Follow-up of Bernese Mountain dogs and other dogs with serologically diagnosed Borreliaburgdorferi infection: what happens to seropositive animals? BMC Vet Res. 2009 May 8;5:18. doi: 10.1186/1746-6148-5-18.

Barth, C., Straubinger, R. K., Krupka, I., Müller, E., Sauter-Louis, C., & Hartmann, K. (2014). Comparison of different diagnostic assays for the detection ofBorrelia burgdorferi-specific antibodies in dogs. Veterinary Clinical Pathology, 43(4), 496–504.doi:10.1111/vcp.12213

Monica E. Embers, Nicole R. Hasenkampf, Mary B. Jacobs, and Mario T. Philipp. Dynamic Longitudinal Antibody Responses during Borrelia burgdorferiInfection and Antibiotic Treatment of Rhesus Macaques.C lin Vaccine Immunol. 2012 Aug; 19(8): 1218–1226. doi: 10.1128/CVI.00228-12

Meryl P. Littman, Richard E. Goldstein, Mary A. Labato, Michael R. Lappin, and George E. Moore. ACVIM Small Animal Consensus Statement on Lyme Disease in Dogs: Diagnosis, Treatment, and Prevention ACVIM Consensus Statements J Vet Intern Med 2006;20:422–434

Michael W. Leschnik, Georges Kirtz, Gelas Khanakah, Georg Duscher, Ernst Leidinger, Johann G. Thalhammer, Anja Joachim, and Gerold Stanek. Humoral Immune Response in Dogs Naturally Infected with Borrelia burgdorferi Sensu Lato and in Dogs after Immunization with a Borrelia Vaccine. Clin Vaccine Immunol. 2010 May; 17(5): 828–835.

Meryl P. Littman, 1 Bernhard Gerber, 2 Richard E. Goldstein, 3 Mary Anna Labato, 4 Michael R. Lappin, 5 andGeorge E. Moore. ACVIM consensus update on Lyme borreliosis in dogs and cats. J Vet Intern Med. 2018 May-Jun; 32(3): 887–903. Published online 2018 Mar 22. doi: 10.1111/jvim.15085

Krupka, I., & Straubinger, R. K. (2010). Lyme Borreliosis in Dogs and Cats: Background, Diagnosis, Treatment and Prevention of Infections with Borrelia burgdorferi sensu stricto. Veterinary Clinics of North America: Small Animal Practice, 40(6), 1103–1119. doi:10.1016/j.cvsm.2010.07.011 

Obsah