Karcinoembryonální antigen
Bylo zde přáníčko ohledně povídání o nádorových markerech. Znáte to, takový geriatrický pacient, kde by majitelé rádi test z krve, zda nemá pejsek rakovinu. A dle článku na seznam.cz o detekci „HIV, koronaviru a rakoviny“ z jednoho vzorku od lidí budou očekávat majitelé podobné zázraky i od nás. Je to smutné, ale stále se žádný zázrak nekoná. Existuje mnoho nádorových markerů, o kterých se psalo nebo píše ve studiích, ale pouze drobky jsou komerčně dostupné. Já vám je postupně představím, ale v podstatě platí, že žádný z onkomarkerů krve není určen pro náhodný screening jedinců. Pod pojmem nádorový marker se rozumí substance produkovaná nádorovými buňkami nebo jinými buňkami jako odezva na tumor. Jelikož jsou mnohdy v menší míře tyto substance produkované i zdravými buňkami, je naším nepřítelem pokulhávající specifita a tam, kde nepokulhává specifita, je problémem senzitivita. Nádorové markery proto patří zejména do rukou onkologů, kteří je používají pro monitoring efektivity terapie nebo relapsu onemocnění – hodnoty je totiž nutné vztahovat ke klinickým nálezům (ostatně jako vždy).
Dnes začnu s tím snad nejdéle dostupným a bohužel i nejméně prozkoumaným, a to karcinoembryonálním antigenem neboli CEA. CEA se těší oblibě v humánní medicíně jako marker kolorektálního karcinomu a případně jiných karcinomů, např. prsu. Ale ani u lidí není specifický, zvýšené CEA mohou mít pacienti s emfyzémem, pankreatitidou nebo cholecystitidou. Jedná se o glykoprotein produkovaný normálními buňkami gastrointestinálního traktu a je odpovědný za mezibuněčnou adhezi. Pro jeho využití u tumorů mléčné žlázy se doporučuje hodnocení společně s nádorovým antigenem 15.3 (CA 15.3), glykoproteinem rovněž s rolí v adhezi, který se při nádorovém bujení vylučuje do krve.
Studií hodnotících CEA je ve veterině jak šafránu (tj. asi 5, z toho jedna se jen tak tváří). Dvě ze studií byly publikovány v roce 2012, jedna na 24 psech a druhá na 60 psech s tumorem mléčné žlázy. Menší studie uvádí, že zdravá zvířata mají hodnoty CEA 0,2 ng/ml, feny s TMŽ 0,25 ng/ml a v podstatě všechny feny s hodnotou nad 0,23 ng/ml měly TMŽ. Druhá studie dělila feny i dle závažnosti onemocnění a mezi skupinami nebyl rozdíl v hodnotách (tj. ani mezi zdravými fenami a fenami s TMŽ se vzdálenými metastázemi). Zdravá zvířata (podobně jako v menší studii) měla průměrnou hodnotu CEA 0,19 ng/ml a pouze feny s regionálními metastázemi měly vyšší průměr CEA – 0,29 ng/ml. Ledecký a kol. stanovil referenční hodnotu CEA na 32 fenách jako 0-0,23 ng/ml. V roce 2019 však byla uveřejněna další studie, kde byla hodnota u zdravých fen v průměru 0,6 ng/ml a hodnota CEA byla přímo úměrná velikosti nádoru (tumory o velikosti více jak 5 cm měly hodnoty až 2,6 ng/ml). (Diskrepance mezi hodnotami ve studiích bude dána různými kity). V této studii hodnotili i odezvu na chirurgickou terapii. Z iniciálních hodnot 2,1 ng/ml se feny dostaly na 1,23 ng/ml 15 dní po mastektomii a 0,72 ng/ml 45 dní po mastektomii. A to je vše, co jsem našla. Kromě toho existují studie hodnotící expresi CEA imunohistochemicky v různých tumorech, ale to je off topic. Asi ti je jasné, že CEA nebude výlučný pro TMŽ a že ho asi nepoužiješ pro diagnostiku TMŽ, pokud již tumor na mléčné žláze vidíš.
Odložím si zde reference: 10.1111/vco.12552, 10.1111/j.1939-1676.2012.01014.x, 10.1111/j.1476-5829.2012.00353.x